Kníničská přehrada

Další malá přehrada výhradně pro potřeby zemědělské byla projektována u Borovnice a malý jez u Doubravníku. Potřebnost těchto přehrad byla diktována hlavně zájmy zemědělskými, komunikačními a zdravotními. Teprve na posledním místě využitím pro výrobu elektrické energie.

Úskalí, kde byla postavena hráz, je vysoké asi 35 m. Největší výška zdi nad základy je 34.5 m a nad dnem Svratky 23.5 m. V koruně je zeď dlouhá 120 m. Nádrž zadrží maximálně 21 miliónů metrů krychlových vody.Ideový projekt přehrady vypracoval profesor Jan Bažant. Na prováděcím projektu přehradní zdi se podíleli Ing. J. Mazel,Ing. Dr. K. Lossman,Ing. Dr. S. Kratochvíl a Ing. A. Homola.

Architektonické ztvárnění navrhl Ing. Arch. Jaroslav Grunt.Přehrada byla budována v letech 1936–1941 nákladem cca 35 miliónů korun. Hlavním stavebníkem bylo tehdejší ministerstvo veřejných prací a vedle Brna na ni přispěla 25 % nákladů také země Moravskoslezská.

V roce 1938 se Svratka rozběsnila jakoby protestovala proti spoutání a nebo jako by chtěla ještě ukázat v čem jí má přehrada zabránit. Rozlila se z břehů, zaplavila pozemky i domky a udělala statisícové škody hlavně na přehradě, kde podemlela a strhla lešení, mosty, jeřáby a jiné stroje. Svůj vzdor opakovala ještě za týden. Neudělala sice tolik škody na materiálu, ale vzala si životy tři lidi a dvou koní. V roce 1939 pak dokonala zkázu starých Kníniček.